Šťáhlavy

Šťáhlavy mají radnici, vlastní jméno na ceduli i vlastní rozpočet, ale v pracovní den ráno se vyprázdní. Z 1 456 pracujících obyvatel jich 997 odjíždí za prací jinam, tedy 68,5 %. A nerozjíždějí se do všech stran: 67,3 % z nich pracuje v Plzni. Kdo se sem stěhuje, kupuje si adresu, ne pracovní trh.

První písemná zmínka je z roku 1239. Na dnešní bytový fond to samo o sobě nic neříká — panelák z osmdesátek stojí i ve městech založených ve třináctém století. Jestli ale míříte do historického jádra, ověřte si na stavebním úřadě, jestli dům neleží v památkové zóně. Výměna oken a zateplení se tam řeší jinak a dráž.

Kapacita škol je tu napjatá: na jedno schválené místo v základní škole připadá 1,64 dítěte školního věku. Číslo neříká, že se dítě nedostane — spádové školy berou i děti z okolí a část jich naopak odjíždí jinam. Říká ale, že se o zápis vyplatí zajímat dřív než v dubnu.

Koupě se tu vyplatí až po 19 letech — to je víc, než kolik lidí v jednom bytě vydrží. Splátka 16 009 Kč proti nájmu 13 140 Kč nechává málo prostoru a hrubý výnos 4,1 % tomu odpovídá. Nájem tu není prohra, ale legitimní volba.

Tohle všechno jsou čísla za celou obec. Konkrétní byt může být o třetinu levnější i dražší podle patra, stavu a toho, co je vidět z okna, a žádná statistika nenahradí hodinu strávenou ve Šťáhlavech v úterý ráno. Data odpovídají na otázku, jestli se sem vyplatí dívat. Na to, jestli tu chcete bydlet, neodpovídají.

Kdo tu koupil byt 60 m² v roce 2020, dal za něj podle ČSÚ zhruba 2 212 560 Kč. Dnes je stejný byt na 3 805 440 Kč — o 1 592 880 Kč, tedy 72 % víc za pět let.