Volary

Volary ukazují rozpor, který se v Česku vidí často a vysvětluje se špatně: lidí ubývá, ceny rostou. Za deset let odsud odešlo 4,0 % obyvatel, a přesto se byty od roku 2020 zdražily o 95,5 %. Nedělá to poptávka po stěhování sem, ale to, že stavět se přestalo úplně a zdražily i ty byty, které nikdo nechce prodat.

Volary leží ve 760 metrech nad mořem. To není turistický údaj: topná sezóna tu začíná dřív a končí později než v nížině a na ročních nákladech domu je to znát víc než rozdíl v ceně za metr. Obcí protéká Teplá Vltava. U konkrétní nemovitosti se proto vyplatí otevřít povodňovou mapu dřív než katastr: záplavová území se po roce 1997 překreslovala a týkají se i míst, kde podle sousedů „voda nikdy nebyla“. První písemná zmínka pochází z roku 1359.

Se školami je to tu složitější, než říká počet. Jedna ze zdejších základních škol učí i v okolních obcích a v rejstříku má kapacitu vedenou za celý subjekt, takže ji k obci nepřipisujeme. Prakticky to znamená, že o místa se dělíte se sousedy — a že spádovost si ověřte na radnici, ne v tabulce.

Finančně to tu vychází neobvykle jasně: koupě překoná nájem už po 3 letech. Nájem 12 360 Kč se totiž od kupní ceny neodpoutal, hrubý výnos je 5,7 %. Kdo tu plánuje zůstat déle než pár let, nemá o čem přemýšlet.

Tohle všechno jsou čísla za celou obec. Konkrétní byt může být o třetinu levnější i dražší podle patra, stavu a toho, co je vidět z okna, a žádná statistika nenahradí hodinu strávenou ve Volarech v úterý ráno. Data odpovídají na otázku, jestli se sem vyplatí dívat. Na to, jestli tu chcete bydlet, neodpovídají.

Kdo tu koupil byt 60 m² v roce 2020, dal za něj podle ČSÚ zhruba 1 343 040 Kč. Dnes je stejný byt na 2 625 180 Kč — o 1 282 140 Kč, tedy 96 % víc za pět let.