Dvůr Králové nad Labem

Dvůr Králové nad Labem si vystačí sám. Za prací odsud odjíždí jen 23,3 % pracujících, což je v Česku spíš výjimka — většina obcí téhle velikosti je na okolní města napojená pupeční šňůrou. Zdejší trh s bydlením proto tolik nezávisí na tom, co se děje jinde.

Obcí protéká Labe. U konkrétní nemovitosti se proto vyplatí otevřít povodňovou mapu dřív než katastr: záplavová území se po roce 1997 překreslovala a týkají se i míst, kde podle sousedů „voda nikdy nebyla“. První písemná zmínka je z roku 1270. Na dnešní bytový fond to samo o sobě nic neříká — panelák z osmdesátek stojí i ve městech založených ve třináctém století. Jestli ale míříte do historického jádra, ověřte si na stavebním úřadě, jestli dům neleží v památkové zóně. Výměna oken a zateplení se tam řeší jinak a dráž.

Skladba obyvatel je starší, než je v Česku obvyklé: 25,5 % lidí je tu nad pětašedesát. Pro kupujícího to má dva důsledky, které si nikdo nerad přiznává — v příštích letech se tu bude uvolňovat víc bytů než jinde, a zároveň bude ubývat lidí, kteří je koupí.

Koupě se tu vyplatí až po 19 letech — to je víc, než kolik lidí v jednom bytě vydrží. Splátka 13 383 Kč proti nájmu 11 166 Kč nechává málo prostoru a hrubý výnos 4,2 % tomu odpovídá. Nájem tu není prohra, ale legitimní volba.

Tohle všechno jsou čísla za celou obec. Konkrétní byt může být o třetinu levnější i dražší podle patra, stavu a toho, co je vidět z okna, a žádná statistika nenahradí hodinu strávenou ve Dvoře Králové nad Labem v úterý ráno. Data odpovídají na otázku, jestli se sem vyplatí dívat. Na to, jestli tu chcete bydlet, neodpovídají.

Kdo tu koupil byt 60 m² v roce 2020, dal za něj podle ČSÚ zhruba 1 773 480 Kč. Dnes je stejný byt na 3 181 020 Kč — o 1 407 540 Kč, tedy 79 % víc za pět let.