Králův Dvůr

Králův Dvůr roste rychleji, než stíhá vlastní vybavenost. Za deset let přibylo 30,7 % obyvatel, ale za prací odsud odjíždí 64,0 % pracujících. Je to typický pohyb posledních let: lidé z velkého města si kupují dům kousek za hranicí a práci si vezmou s sebou — nebo do ní dál dojíždějí.

První písemná zmínka je z roku 1253. Na dnešní bytový fond to samo o sobě nic neříká — panelák z osmdesátek stojí i ve městech založených ve třináctém století. Jestli ale míříte do historického jádra, ověřte si na stavebním úřadě, jestli dům neleží v památkové zóně. Výměna oken a zateplení se tam řeší jinak a dráž.

Do Prahy jede ráno přímý spoj za 49 minut. Bez přestupu, což je při každodenním dojíždění důležitější než pár ušetřených minut.

Dětí je tu nadprůměrně: 23,3 % obyvatel je mladších patnácti let. To se pozná na školkách, na hřištích a nakonec i na tom, že se obec za deset let nevylidní. Mladá obec je pro hodnotu bydlení lepší záruka než jakákoliv předpověď cen.

Hranice, za kterou se koupě vyplatí víc než nájem, leží v Králově Dvoře na 13 let. Splátka 18 580 Kč proti nájmu 16 200 Kč, hrubý výnos 4,4 % — nic extrémního na žádnou stranu.

Tohle všechno jsou čísla za celou obec. Konkrétní byt může být o třetinu levnější i dražší podle patra, stavu a toho, co je vidět z okna, a žádná statistika nenahradí hodinu strávenou v Králově Dvoře v úterý ráno. Data odpovídají na otázku, jestli se sem vyplatí dívat. Na to, jestli tu chcete bydlet, neodpovídají.

Kdo tu koupil byt 60 m² v roce 2020, dal za něj podle ČSÚ zhruba 2 553 600 Kč. Dnes je stejný byt na 4 416 420 Kč — o 1 862 820 Kč, tedy 73 % víc za pět let.