Šumperk

Šumperk je místo, kam se jezdí. Pracovních míst je tu 3,23krát víc než pracujících obyvatel — denně sem dojíždí 7 926 lidí zvenčí, zatímco ven jich odjíždí 2 455. Ráno se tu tedy neuvolňuje parkování, naopak.

První písemná zmínka je z roku 1278. Na dnešní bytový fond to samo o sobě nic neříká — panelák z osmdesátek stojí i ve městech založených ve třináctém století. Jestli ale míříte do historického jádra, ověřte si na stavebním úřadě, jestli dům neleží v památkové zóně. Výměna oken a zateplení se tam řeší jinak a dráž.

Míst ve školách je tu spíš přebytek: na jedno schválené místo připadá 0,57 dítěte. Bývá to tím, že škola slouží i okolním obcím, nebo že tu dětí dlouhodobě ubývá. V obou případech to znamená, že u zápisu nebudete stát ve frontě.

Skladba obyvatel je starší, než je v Česku obvyklé: 25,3 % lidí je tu nad pětašedesát. Pro kupujícího to má dva důsledky, které si nikdo nerad přiznává — v příštích letech se tu bude uvolňovat víc bytů než jinde, a zároveň bude ubývat lidí, kteří je koupí.

Hranice, za kterou se koupě vyplatí víc než nájem, leží v Šumperku na 11 let. Splátka 12 612 Kč proti nájmu 11 820 Kč, hrubý výnos 4,7 % — nic extrémního na žádnou stranu.

Tohle všechno jsou čísla za celou obec. Konkrétní byt může být o třetinu levnější i dražší podle patra, stavu a toho, co je vidět z okna, a žádná statistika nenahradí hodinu strávenou v Šumperku v úterý ráno. Data odpovídají na otázku, jestli se sem vyplatí dívat. Na to, jestli tu chcete bydlet, neodpovídají.

Kdo tu koupil byt 60 m² v roce 2020, dal za něj podle ČSÚ zhruba 1 708 980 Kč. Dnes je stejný byt na 2 997 960 Kč — o 1 288 980 Kč, tedy 75 % víc za pět let.