Větřní

Větřní má radnici, vlastní jméno na ceduli i vlastní rozpočet, ale v pracovní den ráno se vyprázdní. Z 1 644 pracujících obyvatel jich 1 025 odjíždí za prací jinam, tedy 62,3 %. A nerozjíždějí se do všech stran: 68,1 % z nich pracuje v Českém Krumlově. Kdo se sem stěhuje, kupuje si adresu, ne pracovní trh.

Větřní leží ve 592 metrech nad mořem. To není turistický údaj: topná sezóna tu začíná dřív a končí později než v nížině a na ročních nákladech domu je to znát víc než rozdíl v ceně za metr. První písemná zmínka je z roku 1347. Na dnešní bytový fond to samo o sobě nic neříká — panelák z osmdesátek stojí i ve městech založených ve třináctém století. Jestli ale míříte do historického jádra, ověřte si na stavebním úřadě, jestli dům neleží v památkové zóně. Výměna oken a zateplení se tam řeší jinak a dráž.

Finančně to tu vychází neobvykle jasně: koupě překoná nájem už po 5 letech. Nájem 13 260 Kč se totiž od kupní ceny neodpoutal, hrubý výnos je 5,1 %. Kdo tu plánuje zůstat déle než pár let, nemá o čem přemýšlet.

Tohle všechno jsou čísla za celou obec. Konkrétní byt může být o třetinu levnější i dražší podle patra, stavu a toho, co je vidět z okna, a žádná statistika nenahradí hodinu strávenou ve Větřní v úterý ráno. Data odpovídají na otázku, jestli se sem vyplatí dívat. Na to, jestli tu chcete bydlet, neodpovídají.

Kdo tu koupil byt 60 m² v roce 2020, dal za něj podle ČSÚ zhruba 1 645 440 Kč. Dnes je stejný byt na 3 095 880 Kč — o 1 450 440 Kč, tedy 88 % víc za pět let.