Čerčany

Čerčany mají radnici, vlastní jméno na ceduli i vlastní rozpočet, ale v pracovní den ráno se vyprázdní. Z 1 535 pracujících obyvatel jich 910 odjíždí za prací jinam, tedy 59,3 %. A nerozjíždějí se do všech stran: 48,2 % z nich pracuje v Praze. Kdo se sem stěhuje, kupuje si adresu, ne pracovní trh.

Obcí protéká Sázava. U konkrétní nemovitosti se proto vyplatí otevřít povodňovou mapu dřív než katastr: záplavová území se po roce 1997 překreslovala a týkají se i míst, kde podle sousedů „voda nikdy nebyla“. První písemná zmínka pochází z roku 1356.

Do Prahy jede ráno přímý spoj za 31 minut. Bez přestupu, což je při každodenním dojíždění důležitější než pár ušetřených minut.

Dětí je tu nadprůměrně: 19,0 % obyvatel je mladších patnácti let. To se pozná na školkách, na hřištích a nakonec i na tom, že se obec za deset let nevylidní. Mladá obec je pro hodnotu bydlení lepší záruka než jakákoliv předpověď cen.

Hranice, za kterou se koupě vyplatí víc než nájem, leží v Čerčanech na 9 let. Splátka 15 722 Kč proti nájmu 14 700 Kč, hrubý výnos 4,7 % — nic extrémního na žádnou stranu.

Tohle všechno jsou čísla za celou obec. Konkrétní byt může být o třetinu levnější i dražší podle patra, stavu a toho, co je vidět z okna, a žádná statistika nenahradí hodinu strávenou v Čerčanech v úterý ráno. Data odpovídají na otázku, jestli se sem vyplatí dívat. Na to, jestli tu chcete bydlet, neodpovídají.

Kdo tu koupil byt 60 m² v roce 2020, dal za něj podle ČSÚ zhruba 2 189 340 Kč. Dnes je stejný byt na 3 737 100 Kč — o 1 547 760 Kč, tedy 71 % víc za pět let.