Vlašim

Vlašim si vystačí sám. Za prací odsud odjíždí jen 31,7 % pracujících, což je v Česku spíš výjimka — většina obcí téhle velikosti je na okolní města napojená pupeční šňůrou. Zdejší trh s bydlením proto tolik nezávisí na tom, co se děje jinde.

První písemná zmínka je z roku 1318. Na dnešní bytový fond to samo o sobě nic neříká — panelák z osmdesátek stojí i ve městech založených ve třináctém století. Jestli ale míříte do historického jádra, ověřte si na stavebním úřadě, jestli dům neleží v památkové zóně. Výměna oken a zateplení se tam řeší jinak a dráž.

Do Prahy jede ráno přímý spoj za 63 minut. Bez přestupu, což je při každodenním dojíždění důležitější než pár ušetřených minut.

Míst ve školách je tu spíš přebytek: na jedno schválené místo připadá 0,59 dítěte. Bývá to tím, že škola slouží i okolním obcím, nebo že tu dětí dlouhodobě ubývá. V obou případech to znamená, že u zápisu nebudete stát ve frontě.

Hranice, za kterou se koupě vyplatí víc než nájem, leží ve Vlašimi na 13 let. Splátka 16 348 Kč proti nájmu 14 388 Kč, hrubý výnos 4,4 % — nic extrémního na žádnou stranu.

Tohle všechno jsou čísla za celou obec. Konkrétní byt může být o třetinu levnější i dražší podle patra, stavu a toho, co je vidět z okna, a žádná statistika nenahradí hodinu strávenou ve Vlašimi v úterý ráno. Data odpovídají na otázku, jestli se sem vyplatí dívat. Na to, jestli tu chcete bydlet, neodpovídají.

Kdo tu koupil byt 60 m² v roce 2020, dal za něj podle ČSÚ zhruba 2 276 520 Kč. Dnes je stejný byt na 3 885 960 Kč — o 1 609 440 Kč, tedy 71 % víc za pět let.