Šestajovice

Šestajovice mají radnici, vlastní jméno na ceduli i vlastní rozpočet, ale v pracovní den ráno se vyprázdní. Z 2 326 pracujících obyvatel jich 1 531 odjíždí za prací jinam, tedy 65,8 %. A nerozjíždějí se do všech stran: 82,2 % z nich pracuje v Praze. Kdo se sem stěhuje, kupuje si adresu, ne pracovní trh.

První písemná zmínka je z roku 1227. Na dnešní bytový fond to samo o sobě nic neříká — panelák z osmdesátek stojí i ve městech založených ve třináctém století. Jestli ale míříte do historického jádra, ověřte si na stavebním úřadě, jestli dům neleží v památkové zóně. Výměna oken a zateplení se tam řeší jinak a dráž.

Veřejná doprava je tu silná stránka: do Prahy to ráno trvá 15 minut bez přestupu. To je čas, za který se v samotném velkém městě mnohdy nedostanete z jednoho konce na druhý.

Dětí je tu nadprůměrně: 23,4 % obyvatel je mladších patnácti let. To se pozná na školkách, na hřištích a nakonec i na tom, že se obec za deset let nevylidní. Mladá obec je pro hodnotu bydlení lepší záruka než jakákoliv předpověď cen.

Finančně to tu vychází neobvykle jasně: koupě překoná nájem už po 4 letech. Nájem 17 520 Kč se totiž od kupní ceny neodpoutal, hrubý výnos je 5,1 %. Kdo tu plánuje zůstat déle než pár let, nemá o čem přemýšlet.

Tohle všechno jsou čísla za celou obec. Konkrétní byt může být o třetinu levnější i dražší podle patra, stavu a toho, co je vidět z okna, a žádná statistika nenahradí hodinu strávenou v Šestajovicích v úterý ráno. Data odpovídají na otázku, jestli se sem vyplatí dívat. Na to, jestli tu chcete bydlet, neodpovídají.

Kdo tu koupil byt 60 m² v roce 2020, dal za něj podle ČSÚ zhruba 2 306 520 Kč. Dnes je stejný byt na 4 142 700 Kč — o 1 836 180 Kč, tedy 80 % víc za pět let.